NĚCO O KAMENECH

Drahé kameny byly odedávna chápány jako obraz bohatství a moci. Na světě existuje přes 3000 druhů nerostů, avšak pouze 50 z nich je považováno za drahokamy. Aby mohl být nerost (případně organický produkt jako je perla či jantar) považován za drahokam, musí vynikat především svou barvou. Drahý kámen musí být také odolný (dostatečně tvrdý), aby vydržel trvalé používání bez jakéhokoli poškození. Nejvíce ceněno je pět základní drahých kamenů-jsou to diamant, safír, rubín, smaragd a perla.

měsíční kameny-3a

 

 

 

 

 

 

 

Měsíční kameny 

Určité kameny byly tradičně spojovány s měsícem narození. Předpokládalo se, že lidem narozeným pod jejich vlivem přinesou bohatství, štěstí a úctu. Pravděpodobně to pramenilo ve starověké víře, že drahokamy pocházejí z nebe. Zvyk nošení šperků ozdobených měsíčními kameny spadá do Polska 18. století, odkud se rozšířil téměř do celého světa. Mnoho kultur spojuje drahokamy se znaky zvěrokruhu a jiné zase s měsíci v roce, to se mění podle dostupností drahých kamenů, místními tradicemi nebo módou.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Granát (pyrop)

Pyrop je hlavním představitelem skupiny granátů. Název pochází z řeckého slova pyropos, znamenající ohnivě červený. Granát vděčí za svůj název slovu "granatus", což znamená zrno-zřejmě podle zrnek červené barvy uvnitř granátového jablka. Naleziště granátů se nachází v Arizoně (USA), Jižní Africe, Argentině, Austrálii, Brazílii, Barmě ( Myanmaru), ve Skotsku, Švýcarsku a Tanzanii. A samozřejmě v Čechách, kde byly granátové šperky vyráběny již před 500 lety. Granáty jsou velmi rozšířené nerosty, dá se říci, že neexistují dvě naleziště, kde se vyskytují granáty stejné kvality.

Do skupiny granátů patří například ve šperkovnictví hojně využívaný Almandin, který bývá tmavší, než pyrop-často malinově červený až nafialovělý.

Z klenotnického hlediska je pro kvalitu granátu důležitá barva, která je jedním z ukazatelů jednotlivých druhů.

Podle legendy byl kousek granátu zavěšený v Noemově arše, aby rozptyloval světlo. Ze stejného důvodu se plátky granátu používaly do oken kostelů. O granátu se také soudilo, že odstraňuje melancholii a zahřeje u srdce.

granát+

 

Zirkon

Zirkon je nejrozšířenější bezbarvý kámen podobající se diamantu. Čistý zirkon je čirý, přimíšeninami vznikají žluté, oranžové, modré, červené, hnědé a zelené odrůdy. Má poměrně vysokou tvrdost-je tedy odolný proti otěru. Název pochází z arabského slova "zargun", které je odvozeno z perského slova pro zlatou barvu.

Krystaly drahokamové kvality se většinou nalézají jako valounky. Jíž více než 2000 let se zirkony drahokamové kvality těží na Srí Lance, další těžební lokality jsou v Barmě (Myanmaru), Thajsku, Kambodži, Vietnamu, Austrálii, Brazílii, Nigérii, Tanzánii a Francii. Nejznámější české zirkony pocházejí z Jizerské louky, Českého středohoří a v náplavách řeky Otavy.

O zirkonu se soudilo, že přináší nositeli moudrost, čest a bohatství. Ztráta lesku byla považována za varování před nebezpečím.

zirkon

 

Smaragd

Smaragd je odrůda berylu. Název je odvozen od nádherné trávově zelené barvy způsobené přítomností chromu a vanadu.

Nejkrásnější smaragdy se těží v Kolumbii, dále pak v Rakousku, Indii, Austrálii, Brazílii, Jižní Africe, Egyptě, USA, Norsku, Pákistánu a Zimbabwe.

Smaragdy se hojně používaly v historických klenotech, kameny v těchto špercích pocházely pravděpodobně z Kleopatřiných dolů v Egyptě. V těchto dolech se smaragdy těžily téměř 3000 let až do poloviny 18. století, kdy byla naleziště vyčerpána.

smaragd

 

Ametyst (odrůda křemene)

Krystalový křemen nachově fialové barvy, který má při pozorování z různých úhlů namodralý a načervenalý nádech. 

V dávných dobách se kámen nosil jako ochrana proti opilosti a pro udržení střízlivé mysli. Od toho je také odvozen název-"a metistos" znamená řecky "ne opilý".

Kvalitní ametysty se těží v Brazílii, na Urale, v Kanadě, na Srí Lance, v Indii, Uruguayi, na Madagaskaru a v Zambii.

Některé ametysty jsou tepelně zpracovávané, aby změnily barvu do žluta-tak vzniká citrín.

Ametyst byl již od dávných dob oblíbeným kamenem církevních hodnostářů, kteří si jím zdobili oltáře, mešní roucha, obrazy, poháry apod. 

ametyst

 

Rubín (odrůda korundu)

Rubín je jeden z nejvzácnějších drahých kamenů používaných v klenotnictví. V přírodě se vyskytuje poměrně vzácně. Dokonalý rubín je je obvykle ceněný výš, než diamant stejné velikosti. Rubíny mají různé odstíny červené barvy od růžově přes nachovou až k hnědavě červené. Odstín závisí na obsahu chromu a železa v kameni.

Nejkrásnější rubíny pochází z Barmy (Myanmaru) a Thajska, kde se těží tmavé, červenohnědé rubíny. Další těžební lokality jsou v Pákistánu, Vietnamu, Indii, Rusku, Austrálii a Norsku.

Šperky s pravým rubínem jsou nápadné zejména na slunečním světle, kdy kameny doslova září jasně červenou barvou. Jeden z unikátních rubínů je vsazen do české svatováclavské koruny. Má hmotnost cca 250 karátů (5 karátů = 1 gram) a je pravděpodobně největší na světě.

Rubíny dostaly název podle své nejnápadnější vlastnosti-barvy (rubeus=červený). Kámen byl ve starověku používán jako talisman, měl chránit před smrtelným i chorobami, měl posilovat srdce a mozek.

rubín

 

Safír (odrůda korundu)

Safírem se nazývá každý korund drahokamové kvality, který není červený. Název safír je spojován především s modrou barvou, nejvzácnější jsou sytě modré. Čím sytější je modrá barva, tím výše je kámen ceněný. Změny barvy způsobují přimíšeniny železa a titanu.

Safíry nejvyšší kvality se nachází v Barmě, na Srí Lance a v Indii. V Thajsku, Austrálii a v Nigérii se těží safíry tmavě modré až černé barvy. Další těžební lokality zahrnují Kambodžu, Brazílii, keňu a Kolumbii.

Velké safíry jsou součástí téměř všech státních pokladů, jsou s nimi ozdobené královské, carské i církevní symboly moci-koruny, žezla, oděvy, výzbroje apod.

Na konci 19. století začala výroba syntetického safíru. V dostatečném množství se rozšířil a začal být využíván v na začátku 20. století.

Již od středověku safír symbolizuje klid, přináší nositeli přátelskost a potlačuje nečisté myšlenky.

safír

 

Topaz

Topaz se vyskytuje v různých barvách. Nejoblíbenější je modrá, existují však i v barvě zlatožluté, růžové nebo zelené. Nejčastěji se těží jako součást vyvřelých hornin v Brazílii, USA, na Srí Lance, v Barmě, Austrálii, Mexiku, Japonsku a ve státech bývalého Sovětského Svazu. Zdroji růžového (nejvzácnějšího) topazu je Brazílii, Pákistán a Rusko.

Název Topaz je pravděpodobně odvozen se sanskrtského slova "tapas", které znamená oheň. Další možnost vzniku názvu je podle jména ostrova Topazos v Rudém moři.

Nejslavnějším opracovaným topazem je kámen s názvem "Braganza", který byl původně pokládaný za diamant. Má hmotnost 1680 karátů a je vsazen do portugalské královské koruny.

V dávných dobách se věřilo, že topaz zavěšený na krku má schopnost zahánět zlé předtuchy, posílit zrak a utišit vztek.

topaz

 

Peridot (olivín)

Nerost olivín drahokamové kvality se nazývá peridot. Peridot má olivově nebo láhvově zelenou barvu způsobenou přítomností železa. Typický pro tento kámen je olejovitý lesk.

Peridot se nachází na ostrově St. John (Egypt), v Číně, Barmě, Brazílii, na Havaji, v Austrálii, Jižní Africe a Norsku. 

Do Evropy přivezli první kousky peridotu účastníci křižáckých výprav z ostrova St. John v Rudém moři, kde se těžil již před více než 3500 lety.

olivín

 

Tyrkys

Tyrkys je jeden z prvních těžených kamenů. Je ceněný především pro svou barvu, která obsahuje odstíny od nebesky modré až k zelené v závislosti na obsahu železa a mědi. Za nejžádanější se pokládá nebesky modrý tyrkys z Íránu (Persie), kde je těžen více než 3000 let, pouze v Tibetu je oblíbenější tyrkys zelený. Perský tyrkys byl do Evropy dopravený přes Turecko-odtud tedy jeho název odvozený od slova "turkich".

Tyrkys se těží v Mexiku, USA, Chile, Austrálii, Turkmenistánu a v Anglii.

O tyrkysu se věří, že změnou barvy chrání svého nositele před nebezpečím a nemocemi. Ve výcodních zemích je rozšířena pověra, že tyrkys pochází z kostí lidí, kteří zemřeli z lásky. Proto má přinášet štěstí těm, kteří se milují.  Z tohoto důvodu se dodnes milenci na dálném východě často obdarovávají tyrkysovými šperky.

V roce 1972 byla ve Francii poprvé vyrobena zdařilá napodobenina tyrkysu.

tyrkys_1

 

Opál

Opál ze ztuhlý křemitý gel obsahující obvykle 5-10% vody. Na rozdíl od ostatních drahých kamenů není krystalický, může tedy časem vyschnout a popraskat. Z tohoto důvodu jsou v klenotnictví využívány spíše syntetické opály, které jsou odolnější a k nerozeznání od přírodních.

Hlavním producentem opálů je již od 19. století Austrálie, další lokality zahrnují Slovensko, USA, Brazílii, Mexiko a Jižní Afriku.

opál_1

 

Perla

Perly se tvoří v lasturách mlžů (zejména v ústřicích a škeblích) jako přirozená ochrana proti vzniklému dráždidlu, např. zrnku písku. Okolo dráždidla se postupně tvoří vrstvy perleti (aragonitu), který vytvoří pevný útvar-perlu. Světlo odrážející se od perleťových vrstev vytváří charakteristický měňavý lesk.

U laboratorně chovaných perlorodek je dráždidlo zaváděno uměle, u kultivovaných perel je jako dráždidlo používán korálek. Pokud je dráždidlo přichyceno k lastuře, vzniká perla nepravidelného tvaru, kulatá perla vznikne ve volném prostoru bez přichycení.

Barvy perel se mění od bílé, přes bílou s růžovým nádechem, k hnědé nebo černé v závislosti na druhu měkkýše a typu (složení) vody.

V Rudém moři a v Indickém oceánu se perly sbírají již několik tisíc let. Kultivované perly se chovají na pobřeží Polynésie a Austrálie, v Číně a Japonsku, perly ze sladkovodních perlorodek se nacházejí v řekách ve Skotsku, Irsku, Francii, Rakousku a Německu.

O perlách se kdysi soudilo, že jsou to slzy bohů.

 perla

 

Jantar

Jantar je fosilní pryskyřice stromů. Většina jantarů je zlatožluté nebo žlutooranžové barvy, vzácně je nalézán i zelený, červený, fialový nebo černý jantar. Jantar může obsahovat hmyz, vzácněji žáby, mloky nebo ještěrky. Dále pak mechy, lišejníky nebo jehlice stromů. 

Nejznámější ložiska jantaru jsou v oblasti Baltu a v Polsku. Jantar se dále těží v Mexiku, Francii, Itálii, Španělsku, Německu, Rumunsku a v Dominikánské republice.

Dříve byly jantaru přisuzované léčebné účinky, dnes se používá téměř výhradně v klenotnictví.

jantar

 

 Výroba syntetických drahokamů

V dnešní době se na celém světě syntetizuje velké množství minerálů zejména proto, že celá řada přírodních nalezišť je již vyčerpána. Další příčina laboratorní výroby drahokamů je ta, že kvalita přírodních krystalů neodpovídá požadavkům pro výrobu šperků. Uměle vyrobené kameny mají všechny vlastnosti přírodního materiálu.

Vedle syntetických drahých kamenů existuje i celá řada imitací, které napodobují drahokamy pouze vzhledem. Tyto imitace se používají do levných šperků, většinou bižuterních.

 

 

 

; /* ]]> */